Sekaná je jedním z nejtradičnějších pokrmů středoevropské kuchyně, a přestože ji dnes považujeme za běžné jídlo, její historie sahá až do dávných dob. Tento pokrm má své kořeny nejen v české, ale i německé, rakouské a slovenské kuchyni, a jeho variace najdeme po celé Evropě.
Počátky a středověk
Kořeny sekané lze vysledovat až do středověku, kdy lidé zpracovávali maso na jemno, aby z něj mohli připravit různé pokrmy. V dobách, kdy konzervování masa bylo složité, bylo důležité maso rychle zpracovat, aby se nezkazilo. Proto se začalo mlít nebo krájet na drobno a mísilo se s různými přísadami, jako je chléb, zelenina a různé koření.
Mleté maso se také snadno přidávalo do různých klobás, paštik nebo právě do pokrmů jako je sekaná. Ve středověké Evropě se sekalo maso nožem, mlýnky na maso přišly do užívání až v 19. století. Tímto způsobem mohli kuchaři zužitkovat i méně kvalitní části masa a doplnit je chutnějšími surovinami, což bylo ceněno zejména v chudších domácnostech.
18. a 19. století
Sekaná se stala pevnou součástí evropské kuchyně v 18. a 19. století, kdy byly populární různé druhy jídel z mletého masa. Postupem času se začala rozšiřovat také do městských oblastí a byla běžně podávána jak ve venkovských, tak v městských domácnostech. Mletí masa a jeho zpracování do podoby šišky, která se následně peče, bylo jednoduché a cenově dostupné, což zajišťovalo, že se sekaná stala jídlem širokých vrstev obyvatelstva.
V této době se přidávaly různé přísady, aby se směs z masa zpevnila a získala chuť – v českých zemích byla oblíbená kombinace strouhanky, vajec a cibule. V Rakousku a Německu zase vznikaly varianty s uzeninou nebo sýrem. Sekaná byla často servírována při nedělních obědech nebo slavnostních příležitostech, protože byla považována za syté a vydatné jídlo.
Česká sekaná
V Čechách se sekaná stala populárním jídlem především ve 20. století. Byla hojně připravována v rodinách a díky jednoduchosti receptu a možnosti využít levnější suroviny získala na oblibě. Tradiční česká sekaná obsahuje mleté maso (nejčastěji vepřové a hovězí), strouhanku, vejce, cibuli a různé koření, jako je majoránka, pepř a česnek. V některých receptech se přidává také hořčice nebo anglická slanina, což dodává jídlu výraznější chuť.
Po druhé světové válce se sekaná začala podávat i ve školních jídelnách a závodních kantýnách, což dále přispělo k její popularitě. K sekané se často podávaly vařené brambory nebo bramborová kaše, a někdy byla doplněna o okurkový salát či kysané zelí. Tato kombinace se zachovala až dodnes.
Co k večeři?